Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z srpen, 2016

Pozdní komplikace onkologické terapie

Pozdní komplikace bez legrace aneb jak systematicky sledovat vyléčené pacienty
Poznámky : AM Review 11/2016 str 21
Kardiotoxicita 
Prof. MUDr. Beata Mladosievičová, CSc.Ústav patologickej fyziológie LF UK v Bratislavě
kardiotoxicita typu I (antracyklinové, kumulativní), která je převážně ireverzibilní, se prokázaly změny úrovně myocytů až nekróza,zatímco u kardiotoxicity typu II (převážně reverzibilní, trastuzumabové, bevacizumabové)  nikoli, avšak nebyly detailněji zjišťoványProblémem je kombinovaná kardiotoxicita typu I a II,“ dodala prof. Mladosievičová s tím, že stále není známa bezpečná kumulativní dávka antracyklinů a bezpečná celková dávka radioterapie pro oblast srdce. Kromě typu a intenzity protinádorové léčby je při objasňování pozdních kardiologických ná- sledků nutné zohledňovat také interindividuální variabilitu v odpovědi na terapii – hlavně genetické determinanty kardiotoxicity, rizikové faktory a komorbidityZe studie Childhood Cancer Survivors Study (Armstrong et al., Jour…

Profesní etiologie nádorových onemocnění

poznámky AM Review 11/2016

Na vzniku nádorových onemocnění v průmyslově vyspělých zemích se profesní expozice podílí zhruba z 5–10 %. „Na možnost uznání tumoru za nemoc z povolání má – kromě aktuálního stavu lékařských poznatků o karcinogenitě konkrétních chemických látek, fyzikálních faktorů nebo pracovních procesů – zá- sadní vliv legislativa, zejména národní seznamy nemocí z povolání,“ uvedla MUDr. Markéta Petrovová, Ph.D., z Ambulance pracovně lékařských služeb MOÚ, Brno, která se svými kolegy provedla analýzu všech případů profesních zhoubných novotvarů ohlášených v ČR v letech 1991–2014 Národnímu registru nemocí z povolání. 

Za nemoc z povolání bylo uznáno 1195 případů nádorových onemocnění; v 94,7 % byli postiženi muži. 

V době stanovení diagnózy byl střední věk (medián) postižených osob 68 let při věkovém rozmezí od 33 do 91 let. 

Délka expozice profesní etiologické noxe kolísala od 1 měsíce do 53 let, přičemž medián byl 12 let.

Stran lokalizace mají se

78,6 % naprosto dominantní po…

Národní datová základna paliativní péče

poznámky zdroj:  AM Review 11/2016


Národní datová základna paliativní péče
jde o projekt postavený na analytickém zhodnocení dat NZIS za účelem popisu a hodnocení zdravotních služeb u pacientů v závěru života

V důsledku nádorového onemocnění umírá v ČR každoročně více než 27 000 pacientů (tento počet se meziročně příliš nemění), z nichž v roce 2013 v lůžkových zdravotnických zařízeních akutní péče zemřelo celkem 14 697 (54 %) – z toho ve fakultních nemocnicích 3082 (celkem 11 %), v ostatních nemocnicích 11 615 (celkem 43 %), na JIP/ARO 904 (celkem 3 %) a ve zdravotnických zařízeních, jejichž součástí jsou komplexní onkologická centra, 7229 (celkem 26 %) pacientů. 

Ve zdravotnických zařízeních následné a dlouhodobé péče zemřelo v r. 2013 celkem 6601 (24 %) pacientů. 
Celkem 78 % onkologických pacientů umírá v lůžkovém zdravotnickém zařízení, v domácím prostředí 4935 (18 %) pacientů, v zařízeních sociální péče 425 (2 %) pacientů. 

Střední délka poslední hospitalizace ukončené pacientovou smrt…