Search

18.04.17

Lonsurf

Poznámky


  • perorální protinádorový léčivý přípravek na bázi kombinace trifluridinu a tipiracil hydrochloridu
  • trifluridin – antineoplastický nukleosidový analog, který je začleňován přímo do DNA, čímž ovlivňuje její funkce. Koncentrace trifluridinu v krvi se udržuje prostřednictvím tipiracilu, který je inhibitorem thymidin fosforylázy – enzymu degradujícího trifluridin
  • indikován k léčbě dospělých pacientů s metastazujícím kolorektálním karcinomem, kteří byli v minulosti léčeni dostupnými terapiemi zahrnujícími chemoterapie založené na fluoropyrimidinu, oxaliplatině a irinotekanu, anti‑VEGF látky a anti‑EGFR látky nebo nejsou pro tyto terapie vhodnými kandidáty.
  • mechanismus účinku je jiný než u 5‑fluorouracilu, a tak je možné jej využít i u pacientů na 5‑fluorouracil rezistentních
  • studie RECOURSE: 800 pacientů, Pacienti byli v poměru 2 : 1 randomizováni buď do větve se studijním přípravkem TAS‑102 (n = 534), nebo do kontrolní skupiny s placebem (n = 266). Primárním cílovým ukazatelem bylo celkové přežití. Medián celkového přežití v rameni studie s TAS‑102 byl 7,1 měsíce, zatímco v kontrolní skupině tento klíčový parametr dosáhl hodnoty 5,3 měsíce (HR = 0,68; 95% CI 0,58–0,81; p < 0,001).
  • po roce přežívalo 27 procent nemocných léčených Lonsurfem oproti 17 procentům na placebu
  • nežádoucí účinek: neutropenie 67%, anémie 77%, trombocytopenie 42%, nauzea 48%, zvracení 28%, stomatitida  8% 
  • V klinických studiích je mimo jiné testován v kombinaci s bevacizumabem v první a druhé linii nebo u nemocných s wild‑type RAS nádorem v kombinaci s panitumumabem (studie APOLLON)
  • 2017 - v ČR není hrazen 
Zdroj:
SUKL

12.02.17

Zápis ze schůze výboru ČOS ČLS JEP ze dne 31.1.2017

Ze zápisu pro praxi:

Hrazení VZP 

Indikace prediktivních vyšetření
  • a) HER2+bude prováděno patology u všech pacientů s karcinomem prsu automaticky bez nutnosti indikace onkologem
  • Toto potvrzení bude signováno zástupci plátců konkrétně VZP.
  • b) ALK mutace u karcinomu plic bude testován IHC automaticky u indikovaných histologických typů.
  • c) ROS zatím nebude prováděno (lék vyžadující toto vyšetření k indikaci není hrazen), při změně tohoto stavu bude ihned domluveno s VZP a ROS1 bude testován výhradně na vyžádání onkologem.
  • d) Karcinom tlustého střeva a konečníku bude mít automaticky provedeno patologem RAS mutaci u všech nemocných s N1 chorobou Toto potvrzení bude signováno zástupci plátců konkrétně VZP
2. Léčebné indikace
  • a) U pacientů s karcinomem tlustého střeva a konečníku je možné zařadit Drug holiday v první linii léčby generalizovaného onemocnění kombinací chemoterapie a cílené léčby po dosažení parciální odpovědi a trvající stabilizace onemocnění po dobu 6 měsíců (ověření 2x zobrazovací metodou v intervalu 3 měsíce). V případě následné progrese lze indikovat předchozí léčebnou
    kombinaci, která bude považována za první linii léčby.
  • b) U pacientů s karcinomem prsu HER2+ nízkého rizika (tumor do 3 cm N0) lze v adjuvanci podat kombinaci 12x paclitaxel konkomitantně s trastuzumabem a následně trastuzumab do 1 roku od zahájení léčby (schéma dle studie APT)
  • c) VZP bude akceptovat kombinaci trastuzumabu v adjuvanci spolu s hormonoterapií u ER+ a HER2+ pacientů

11.02.17

Profylaxe nauzey a zvracení u vysoce emetogenní chemoterapie – nová doporučení - proLékaře.cz

Profylaxe nauzey a zvracení u vysoce emetogenní chemoterapie – nová doporučení - proLékaře.cz  Zdroj:

V roce 2016 byla publikována aktualizovaná, na důkazech založená doporučení MASCC/ESMO (Multinational Association of Supportive Care in Cancer / European Society for Medical Oncology) pro profylaxi nauzey a zvracení u dospělých pacientů léčených vysoce emetogenní chemoterapií.


  • Mezi vysoce emetogenní chemoterapeutika patří cisplatina, mechlorethamin, streptozotocin, cyklofosfamid v dávce > 1500 mg/m2, karmustin, dakarbazin a nově je zařazena i kombinace antracyklinu s cyklofosfamidem (kombinace AC)

  • Antagonisté receptorů 5-HT3 Změny na EKG, především prodloužení intervalu QT, jsou považovány za class effect antagonistů receptorů 5-HT3. Riziko se však u jednotlivých látek z této skupiny liší a nejnižší je u palonosetronu. Z důvodu vysokého rizika nežádoucích kardiálních účinků byly z léčby vyřazeny intravenózní ondansetron v dávce 32 mg a intravenózní forma dolasetronu. Výsledky dvojitě zaslepených studií ukázaly, že transdermální forma granisetronu (náplast uvolňující 3,1 mg/24 hod. po dobu 7 dní) je stejně účinná jako jeho perorální podání (2 mg/den po dobu 3–5 dní). U palonosetronu byla potvrzena noninferiorita jeho perorální lékové formy (0,5 mg) proti intravenózní (0,25 mg). Orální forma palonosetronu je nově k dispozici v kombinaci s netupitantem.

  • Antagonisté receptorů NK

    Aprepitant a fosaprepitant

    Velká randomizovaná dvojitě zaslepená studie provedená u pacientů léčených cisplatinou prokázala, že jednorázové intravenózní podání fosaprepitantu (150 mg) je noninferiorní k 3dennímu perorálnímu podávání aprepitantu (125, 80, 80 mg). Studie na mladých dobrovolnících prokázala, že 5denní vazebná afinita k receptorům NKje u perorálně jednorázově podaného aprepitantu (v dávce 165 mg) shodná s intravenózním podáním 150 mg fosaprepitantu.
    Studie porovnávající účinek ondansetronu s dexamethasonem s kombinací ondansetron + dexamethason + aprepitant u pacientek s karcinomem prsu léčených AC ukázala významnou superioritu trojkombinace během 1. dne.

    NEPA

    NEPA je kombinace nového antagonisty receptoru NK1 netupitantu (300 mg) a antagonisty receptoru 5-HT3 palonosetronu (0,5 mg). Preparát NEPA byl v prevenci nauzey a zvracení u pacientů léčených vysoce emetogenní chemoterapií (cisplatinou) významně účinnější než samostatně podaný palonosetron (významně vyšší procento pacientů dosáhlo kompletní odpovědi definované jako žádné emetické epizody a žádné použití záchranné terapie). Významné zvýšení antiemetického účinku přineslo i přidání netupitantu ke kombinaci palonosetronu s dexamethasonem u pacientek s karcinomem prsu léčených kombinací AC.
    Rolapitant, nová látka ze skupiny antagonistů receptorů NK1, byl v dávce 180 mg v kombinaci s ondansetronem a dexamethasonem významně účinný v navození kompletní odpovědi u pacientů léčených cisplatinou.

    Rozdíly ve farmakokinetice a riziko lékových interakcí jednotlivých antagonistů receptorů NK

    Aprepitant je substrátem a středně silným inhibitorem CYP3A4. Jeho AUC a poločas narůstají při podání ketokonazolu, podání rifampicinu má opačný účinek. Netupitant má poločas asi 90 hodin a je metabolizován CYP3A4. Data z in vitro studií ukazují, že také může inhibovat CYP3A4 a zároveň je slabým inhibitorem glykoproteinu P. Aprepitant i netupitant významně zvyšují expozici dexamethasonu, a při současném podání je proto nutné redukovat jeho dávky. Rolapitant má poločas 180 hodin, CYP3A4 neinhibuje ani neindukuje, je však středně silným inhibitorem CYP2D6, a neměl by se proto podávat spolu s látkami, které jsou substráty tohoto izoenzymu.
    Existuje několik rozdílů v lékových interakcích aprepitantu a netupitantu. Aprepitant může snižovat účinnost hormonálních kontraceptiv, zatímco netupitant ji neovlivňuje. Aprepitant má na rozdíl od netupitantu schopnost mírně indukovat CYP2D6 a ovlivnit tak metabolismus například tolbutamidu. Ve studiích s midazolamem bylo dále zjištěno, že při standardním 3denním podávání aprepitantu dochází nejprve k mírné inhibici CYP3A4 (4. den), ale 8. den naopak k jeho mírné indukci.

    Olanzapin

    Nové studie ukázaly, že olanzapin je účinnější v profylaxi opožděné nauzey než aprepitant či fosaprepitant a stejně účinný v prevenci akutních symptomů. Tyto výsledky je však třeba potvrdit dalšími studiemi. Nevýhodou jsou možné sedativní účinky.

    Dexamethason a metoklopramid

    Studie zabývající se porovnáním účinku kombinace aprepitantu s dexamethasonem proti metoklopramidu s dexamethasonem na opožděnou nauzeu a zvracení u pacientů léčených cisplatinou prokázaly, že obě kombinace jsou srovnatelně účinné a neliší se ani jejich toxicita.
    Výsledky studie porovnávající dexamethason a aprepitant v léčbě opožděné nauzey a zvracení u pacientek s karcinomem prsu léčených kombinací antracyklinu s cyklofosfamidem ukázaly, že obě látky mají srovnatelný účinek. Pacientky léčené dexamethasonem však významně častěji uváděly pálení žáhy a nespavost......celý článek výše

25.09.16

Nové techniky radioterapie

MEDICAL TRIBUNE CZ > Nové techniky radioterapie

Radioterapie je klinickým oborem, který v posledních pěti až osmi letech prošel významnou přístrojovou obměnou. V každém komplexním onkologickém centru je k dispozici moderní ozařovací technika. V následujícím textu prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc. vysvětluje nové možnosti moderních lineárních urychlovačů.....

14.08.16

Pozdní komplikace onkologické terapie

Pozdní komplikace bez legrace aneb jak systematicky sledovat vyléčené pacienty


Poznámky : AM Review 11/2016 str 21

Kardiotoxicita 


Prof. MUDr. Beata Mladosievičová, CSc.Ústav patologickej fyziológie LF UK v Bratislavě

  • kardiotoxicita typu I (antracyklinové, kumulativní), která je převážně ireverzibilní, se prokázaly změny úrovně myocytů až nekróza,
  • zatímco u kardiotoxicity typu II (převážně reverzibilní, trastuzumabové, bevacizumabové)  nikoli, avšak nebyly detailněji zjišťovány
  • Problémem je kombinovaná kardiotoxicita typu I a II,“ dodala prof. Mladosievičová s tím, že stále není známa bezpečná kumulativní dávka antracyklinů a bezpečná celková dávka radioterapie pro oblast srdce. Kromě typu a intenzity protinádorové léčby je při objasňování pozdních kardiologických ná- sledků nutné zohledňovat také interindividuální variabilitu v odpovědi na terapii – hlavně genetické determinanty kardiotoxicity, rizikové faktory a komorbidity
Ze studie Childhood Cancer Survivors Study (Armstrong et al., Journal of Clinical Oncology 2013)
  •  pacienti, kteří měli v dětském věku nádorové onemocnění, mají 15násobně vyšší výskyt kongestivního selhání srdce, 10násobně vyšší kardiovaskulární riziko a 9násobně vyšší výskyt CMP ve srovnání s kontrolní skupinou sourozenců
Poškození srdce po ozáření se vyskytuje s mediánem 19 let, především u nemocných s Hodgkinovým lymfomem, kteří mají 2,5násobně vyšší riziko ICHS už po prů- měrné dávce 20 Gy (van Nimwegen et al., Journal of Clinical Oncology 2016; Curigliano et al., CA: A Cancer Journal for Clinicians 2016).

U karcinomu prsu, radioterapie zvyšovala riziko významných ischemických událostí u pacientek léčených v roce 1958–2001. Riziko bylo proporcionální dávce, začalo narůstat v prvních 5 letech po expozici a přetrvávalo 30 let od ozáření (Darbyová et al., NEJM 2013).

Doporučené postupy pro monitorování pozdní kardiotoxicity obsahují guidelinesESMO 2012, NCCN 2015 nebo Children’s Oncology Group 2008. 

 Ukazuje se však z výsledků evropská dotazníkové studie (PanCare Meeting, Londýn 2012), že 74 % bývalých dětských onkologických pacientů nemělo zájem o dlouhodobé sledování a 65 % nebylo informováno o tom, že je takové monitorování potřebné.

Reprodukce


Kryokonzervace gamet a embryí před onkologickou léčbou...


Profesní etiologie nádorových onemocnění

poznámky AM Review 11/2016

Na vzniku nádorových onemocnění v průmyslově vyspělých zemích se profesní expozice podílí zhruba z 5–10 %. „Na možnost uznání tumoru za nemoc z povolání má – kromě aktuálního stavu lékařských poznatků o karcinogenitě konkrétních chemických látek, fyzikálních faktorů nebo pracovních procesů – zá- sadní vliv legislativa, zejména národní seznamy nemocí z povolání,“ uvedla MUDr. Markéta Petrovová, Ph.D., z Ambulance pracovně lékařských služeb MOÚ, Brno, která se svými kolegy provedla analýzu všech případů profesních zhoubných novotvarů ohlášených v ČR v letech 1991–2014 Národnímu registru nemocí z povolání. 

Za nemoc z povolání bylo uznáno 1195 případů nádorových onemocnění; v 94,7 % byli postiženi muži. 

V době stanovení diagnózy byl střední věk (medián) postižených osob 68 let při věkovém rozmezí od 33 do 91 let. 

Délka expozice profesní etiologické noxe kolísala od 1 měsíce do 53 let, přičemž medián byl 12 let.

Stran lokalizace mají se

  • 78,6 % naprosto dominantní podíl profesní novotvary průdušek a  plic. S výrazným odstupem následují 
  • postižení pleury (9,4 %), 
  • kůže (5,9 %) a 
  • močového měchýře (3,3 %). 


Z analýzy podle etiologických nox vyplynulo, že nejčastější příčinou bylo podílem 

  • 74,5 % ionizující záření, dále 
  • 14,6 % azbest, 
  • 4,2 % skupina polycyklických aromatických uhlovodíků a koksárenských plynů, 
  • 2,6 % aromatické amino- a nitrosloučeniny a 
  • 2,6 % krystalický oxid křemičitý.

 „Rozborem klasifikace ekonomických činností jsme zjistili, že postižení pracovali nejčastěji, tedy v 
  • 74,1 %, při těžbě a dobývání rud, dále v 
  • 11,2 % při výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků, v 
  • 3,3 % při výrobě chemických látek a přípravků a v 
  • 2,8 % při výrobě základních kovů, jejich hutním zpracování a slévárenství. 
Komplexní prohloubení prevence u pracujících vystavených riziku karcinogenů je klíčovým úkolem do budoucna. Také je třeba zkrátit dobu posuzování, aby se nemocný vůbec náhrady dožil, protože v dosavadní legislativě se nedědí,“ upozornila MUDr. Petrovová.

Národní datová základna paliativní péče


poznámky zdroj:  AM Review 11/2016


Národní datová základna paliativní péče


jde o projekt postavený na analytickém zhodnocení dat NZIS za účelem popisu a hodnocení zdravotních služeb u pacientů v závěru života

V důsledku nádorového onemocnění umírá v ČR každoročně více než 27 000 pacientů (tento počet se meziročně příliš nemění), z nichž v roce 2013 v lůžkových zdravotnických zařízeních akutní péče zemřelo celkem 14 697 (54 %) – z toho ve fakultních nemocnicích 3082 (celkem 11 %), v ostatních nemocnicích 11 615 (celkem 43 %), na JIP/ARO 904 (celkem 3 %) a ve zdravotnických zařízeních, jejichž součástí jsou komplexní onkologická centra, 7229 (celkem 26 %) pacientů. 

Ve zdravotnických zařízeních následné a dlouhodobé péče zemřelo v r. 2013 celkem 6601 (24 %) pacientů. 
Celkem 78 % onkologických pacientů umírá v lůžkovém zdravotnickém zařízení, v domácím prostředí 4935 (18 %) pacientů, v zařízeních sociální péče 425 (2 %) pacientů. 

Střední délka poslední hospitalizace ukončené pacientovou smrtí je obvykle velmi krátká: nemocnice akutní péče 6 dnů, fakultní nemocnice 5 dnů, LDN 14 dnů. 

Zvláštní postavení v péči o onkologické pacienty v závěru života hrají lůžkové („kamenné“) hospice, které jsou na tento typ péče specificky zaměřeny. V hospicech v roce 2013 zemřelo 2296 (celkem 8,4 %) onkologických pacientů. Střední délka pobytu v hospicu je 9 dnů, 12 % pacientů umírá do 24 hodin od přijetí. V domácím prostředí zemřelo 4935 (18 %) pacientů, v zařízení sociální péče 425 (2 %) pacientů. Většina pacientů (61 %), kteří zemřeli doma, byla v posledních 3 měsících alespoň jednou hospitalizována. Medián času od propuštění z poslední hospitalizace je 21 dnů, 34 % pacientů umírá do 7 dnů po propuštění. 

Počet hospitalizací v posledních 3 měsících života je 2 (medián); 25 % mělo v uvedeném období 3 nebo více hospitalizací. 
Medián počtu dnů hospitalizace je 14, u 22 % pacientů 30 i více dnů, u 5 % 60 dnů i více. 

Medscape Hematology-Oncology Headlines

LinkWithin

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...